Otázky
- Jak byste jednoduše popsal roli IT ve společnosti 5M někomu, kdo si pod IT představí hlavně počítače, hesla a tiskárny?
Počítače, hesla a tiskárny jsou dnes vlastně jen ta nejviditelnější část IT. Ve skutečnosti IT propojuje velkou část firmy – výrobu, sklady, obchod, ekonomiku, kvalitu i management. Naším úkolem je zajistit, aby správné informace byly ve správný čas na správném místě, a aby systémy lidem pomáhaly pracovat efektivněji a firmě dobře fungovat.
- Jak se role IT ve výrobní společnosti změnila za posledních 10–15 let?
Role IT se změnila velmi výrazně. Dříve bylo často vnímáno především jako podpůrné oddělení, které se staralo o počítače, tiskárny, servery a základní technickou infrastrukturu. Dnes je jeho role mnohem širší a IT se stává důležitým partnerem pro výrobu i byznys.
Prakticky každý nový proces nebo změna ve firmě má dnes nějakou IT část – ať už jde o sběr a zpracování dat, automatizaci, propojení jednotlivých systémů nebo vyhodnocování výsledků. Technologie jsou dnes přítomné téměř ve všech částech firmy a úkolem IT je zajistit, aby spolu jednotlivé systémy a procesy efektivně fungovaly a podporovaly další rozvoj společnosti.
- 5M si dlouhodobě rozvíjí vlastní informační systém. Proč jste se vydali právě touto cestou a jaké výhody to firmě přináší?
Pro vlastní řešení jsme se rozhodli především proto, že jsme potřebovali propojit informace a procesy napříč celou firmou způsobem, který standardní informační systémy nedokázaly vždy dostatečně pokrýt.
Náš intranet dnes funguje jako integrační platforma, kde se propojují data z výroby, skladů, obchodu, ekonomiky nebo kvality. Díky tomu můžeme vytvářet vlastní dashboardy, přehledy a nástroje pro řízení procesů přesně podle potřeb 5M a systém průběžně rozvíjet společně s firmou.
- Jak moc je dnes IT propojené přímo s výrobou? Dokázala by moderní výrobní firma bez kvalitního IT vůbec efektivně fungovat?
Propojení IT s výrobou je dnes velmi úzké. Výroba je přímo závislá na dostupnosti a správnosti informací o zakázkách, materiálu, technologických postupech, kvalitě, termínech i samotném průběhu výroby.
Bez kvalitního IT by moderní výrobní firma samozřejmě nějakou dobu fungovat dokázala, ale velmi rychle by se to projevilo na efektivitě, přehledu a schopnosti reagovat na změny. IT dnes proto nevnímám jen jako podporu výroby, ale jako jednu z důležitých součástí jejího řízení.
- Ve firmách vzniká obrovské množství dat. Jak z nich udělat informace, které skutečně pomáhají při rozhodování?
Podle mě je důležité nezačínat tím, jaká data máme k dispozici, ale tím, na jakou otázku potřebujeme odpovědět nebo jaké rozhodnutí chceme udělat. Samotné množství dat totiž ještě žádnou hodnotu nepřináší.
Není cílem mít stovky grafů a ukazatelů. Důležité je dostat k lidem správné informace ve správný čas a v podobě, které rozumí a podle které mohou něco konkrétního udělat.
Právě tady vidíme do budoucna velký prostor i pro umělou inteligenci. V 5M si postupně rozvíjíme vlastní AI nástroje, které by nám měly pomáhat lépe pracovat s interními informacemi, hledat souvislosti a být dalším pomocníkem při rozhodování. Nejde o to, aby AI rozhodovala za člověka, ale aby mu dokázala rychleji připravit relevantní informace pro správné rozhodnutí.
A samozřejmě platí, že všechno stojí na kvalitě vstupních dat. Když nejsou správná data na začátku, ani ten nejhezčí dashboard – a koneckonců ani AI – z nich správné informace neudělá.
- Umělá inteligence je dnes velké téma. Kde vidíte její reálné využití v 5M a kde je kolem AI naopak více očekávání než skutečného přínosu?
Reálný přínos AI vidím hlavně tam, kde dokáže lidem ušetřit rutinní práci a rychleji je dostat k informacím, které potřebují. Může jít o práci s dokumenty, vyhledávání informací, analýzu dat, programování nebo zpracování velkého množství firemních informací.
V 5M se proto nesoustředíme jen na používání běžně dostupných AI nástrojů, ale postupně si rozvíjíme i vlastní řešení pro naše interní potřeby. Cílem je, aby AI dokázala lépe pracovat s našimi daty a znalostmi a postupně se stala pomocníkem zaměstnanců i při rozhodování. Pořád ji ale vnímáme jako nástroj pro člověka, ne jako náhradu jeho zkušeností a odpovědnosti.
Naopak bych byl opatrný u představ, že AI během krátké doby sama převezme celé firemní procesy. Někdy vzniká dojem, že stačí nasadit nový nástroj a problém je vyřešený. Ve skutečnosti AI funguje dobře jen tehdy, když má kvalitní data, rozumně nastavené procesy a jasně definovaný účel.
Pro nás tedy není cílem zavádět AI proto, že je to současný trend. Smysl má tam, kde dokážeme ukázat její konkrétní přínos.
- Myslíte, že AI v příštích letech zásadně změní práci běžného zaměstnance ve výrobní společnosti?
Určitě, ale hodně bude záležet na konkrétní pozici. Nejrychleji podle mě AI ovlivní rutinní administrativní a kancelářské činnosti – práci s dokumenty, vyhledávání informací, přípravu podkladů, analýzu dat nebo opakující se úkoly. Ve výrobě bude změna u řady manuálních profesí pomalejší, i tam ale bude postupně přibývat automatizace, robotických pracovišť a časem možná i univerzálnějších robotů.
Určité náznaky této změny můžeme sledovat už dnes například v IT. U juniorních pozic se zvyšují očekávání, protože část jednodušší práce dokáže zkušený člověk s pomocí AI zvládnout výrazně rychleji. A tím vzniká zajímavá otázka: pokud nebudeme potřebovat tolik juniorů, jak z nich za několik let vyrostou senioři?
Právě v tom vidím i jedno z rizik AI. Člověk dnes může s její pomocí velmi rychle vytvořit program, grafiku, text nebo analýzu, aniž by danému oboru skutečně rozumněl. Já to rád přirovnávám ke kuchaři: když si koupím kvalitní nůž a vařečku, taky se ze mě automaticky nestane kuchař. Stejně tak ze mě předplatné AI neudělá programátora, grafika nebo spisovatele. Dostanu jen velmi silný nástroj – ale pořád musím vědět, co s ním dělám.
Dokud všechno funguje, nemusí být nedostatek znalostí tolik vidět. Problém nastane ve chvíli, kdy AI udělá chybu, navrhne nesmysl, není dostupná nebo se objeví situace, kterou nikdy předtím neřešila. Pak potřebujeme člověka, který dokáže výsledek posoudit, najít chybu a pochopit, proč vznikla.
Proto si myslím, že základní znalosti nebudou s nástupem AI méně důležité. Možná právě naopak. AI může výrazně zvýšit schopnosti dobrého programátora, grafika, technologa nebo člověka pracujícího s daty, ale neměla by nahrazovat pochopení samotného oboru.
Neměli bychom tedy vychovávat generaci lidí, kteří umějí pouze dobře formulovat požadavek pro AI. Potřebujeme lidi, kteří rozumějí tomu, co po ní chtějí, dokážou její výsledek kriticky posoudit a v případě potřeby si poradí i bez ní.
AI podle mě člověka úplně nenahradí, ale výrazně změní to, za jakou práci člověka skutečně potřebujeme.
- S rostoucí digitalizací roste také význam kybernetické bezpečnosti. Co dnes představuje pro firmy největší riziko – technologie, nebo člověk?
Asi nejde úplně oddělit jedno od druhého. Technologie dnes dokážeme zabezpečit velmi dobře, ale člověk bude vždy součástí celého systému. A útočníci to samozřejmě vědí. Často je jednodušší přesvědčit člověka, aby jim sám otevřel dveře, než se složitě snažit prolomit technické zabezpečení.
Neřekl bych ale, že problémem je zaměstnanec. Chybu může udělat každý, zvlášť dnes, kdy jsou podvodné e-maily, zprávy nebo telefonáty stále přesvědčivější. Problém nastává ve chvíli, kdy firma spoléhá pouze na to, že člověk nikdy chybu neudělá.
Dobře nastavená bezpečnost podle mě musí počítat s tím, že člověk někdy chybu udělá. Proto máme více vrstev ochrany – omezená oprávnění, vícefaktorové ověřování, zálohy, monitoring, školení uživatelů a další mechanismy, které mají zabránit tomu, aby jedno špatné kliknutí znamenalo zásadní problém pro celou firmu.
Kybernetická bezpečnost tedy není jen úkol IT oddělení. Je to kombinace technologií, dobře nastavených procesů a určité odpovědnosti každého z nás.
- Jak rozhodujete, kterou novou technologii má smysl zavést a co je naopak jen aktuální technologický trend?
Snažím se na to dívat hlavně prakticky. Pokud nám nějaká technologie může reálně ušetřit čas, zjednodušit práci nebo zlepšit proces, pak má smysl se jí věnovat.
Zároveň je dnes čím dál těžší vůbec udržet si přehled. Technologií je obrovské množství a člověk se musí neustále učit. Stačí se podívat, kam se za poslední rok posunuly AI modely – některé věci, které ještě nedávno působily spíš jako ukázka možností, jsou dnes běžně použitelné v praxi.
A právě proto je někdy těžké poznat, co je jen krátkodobý hype a co se za pár let stane standardem. Není ani reálné vyzkoušet všechno. Nakonec se proto vždy vracím k jednoduché otázce: má to pro nás konkrétní přínos? Pokud ano, má smysl tomu věnovat čas.
- Co vás osobně na IT baví i po letech? Je ještě něco, co vás dokáže technologicky překvapit?
K technologiím jsem měl blízko odmala. Strýc mi občas přivezl nějaký počítač a já měl potřebu zjistit, co je uvnitř a co se stane, když něco vyměním nebo přehodím. Ze začátku to byla hodně metoda pokus–omyl a ne vždycky jsem všechno dokázal dát zpátky tak, jak to bylo. Postupně mi ale začalo dávat smysl, jak spolu jednotlivé části fungují.
Původně jsem vystudoval mikroelektroniku. Ta mě bavila, ale cesta od návrhu k výsledku byla často dlouhá – něco navrhnout, vyrobit, osadit, zapájet a teprve potom otestovat. Když jsem se později dostal k programování a IT obecně, nadchla mě rychlost zpětné vazby. Něco změním a prakticky hned vidím výsledek – nebo taky hned zjistím, že jsem něco pokazil.
A právě to mě na IT baví dodnes. Je neuvěřitelně pestré, člověk se pořád učí a dnes mám navíc možnost ovlivňovat, jaké technologie ve firmě použijeme a jak díky nim můžeme firmu posouvat dál.
A jestli mě ještě něco dokáže překvapit? AI mě v poslední době překvapuje prakticky každý den. Nejen tím, co dokáže, ale hlavně tím, jak rychle se mění způsob, jakým s technologiemi pracujeme. Člověk má pořád pocit, že je co objevovat.
- Jak podle vás bude vypadat IT v 5M za pět let? Co bude úplně jinak než dnes?
Pět let je dnes v IT poměrně dlouhá doba, takže bych si netroufl přesně říct, co všechno bude jinak. Určitě ale očekávám ještě větší propojení IT s výrobou a ostatními firemními procesy.
Více dat se bude sbírat automaticky, méně věcí se bude zadávat ručně a systémy nám budou aktivněji pomáhat s vyhodnocováním informací a rozhodováním. AI podle mě přestane být něco navíc a stane se přirozenou součástí nástrojů, které používáme každý den.
Zároveň ale poroste naše závislost na IT, a tím i význam stability, dostupnosti a kybernetické bezpečnosti. Čím více procesů digitalizujeme, tím důležitější bude, aby celé prostředí fungovalo spolehlivě.
Mým cílem je, aby bylo IT za pět let ještě přirozenější součástí fungování celé firmy. Aby technologie nebyly vnímány jako něco odděleného, ale jako běžný nástroj, který podporuje výrobu, rozhodování i každodenní práci lidí.
- Co je věta od uživatele, kterou žádný ajťák nechce slyšet?
Těch je hned několik. Dvě klasiky za mě jsou:
„Můžeš se na to jen na minutku podívat?“ Protože „minutka“ je v IT velmi relativní pojem.
A pak: „Můžu ti jen něco ukázat?“ To většinou znamená, že právě vznikl nový IT problém – jen ještě není nikde nahlášený.
